Pondělí, 31. říjen 2005

Koupě bytu

Je to neuvěřitelné, ale dneska jsme konečně podepsali všechny smlouvy o převodu členských práv k našemu novému bytu v Prostějově. Sice ještě nemáme klíče, ale ty dostaneme ve středu a hned zahájíme rekonstrukci bytového jádra.

Byly jsme dneska i za stolářem, co nám bude dělat kuchyň, tak to začíná všechno dostávat jasnější obrysy a termíny.

Původní majitel má v bytě sice ještě ve dvou pokojích věci, protože v jeho novém domě nejsou suché podlahy, ale my jsme se dohodli, že nejpozději do 14 dnů to vše vyklidí, abysme mohli dokončit rekonstrukci (bytové jádro, elektrika, kuchyně, předsíň, malování atd.).

Snažili jsme si dnes přepsat i trvalé bydliště a vyřídit nové občanky, ale hráz byrokracie se nám nepodařilo prorazit :( Tak to znovu zkusíme ve středu.

Přepis plynu za nás vyřídí realitka, o přepis elektriky zítra požádáme sami. Telefon si budeme moct zavést, až budeme mít nájemní smlouvu (cca 14 dní). Kabelovku asi taky, ještě jsem to nezjišťoval.

Průběh rekonstrukce budeme popisovat na tomto blogu.

Sobota, 29. říjen 2005

Výlet v Budapešti - 2. den

Takže další den v Budapešti.

Dneska jsem si přispala :-) , spala jsem až do půl devaté a to už mě Tom budil, že má hlad, ať jdeme na snídani a rychle, rychle na výlet.

Po vydatné snidani jsme tedy vyrazili na výlet – dnešním cílem byl Budapešťský hrad a blízké okolí. Tam jsme jeli tramvají (neboli jak se po našem řekne šalinou :-) ), když jsme přestupovali, tak jsme se stavili ve velkém nakupním centru “MAMMUT“ a koupili Matýskovi krásného, barevného šašinka – aby měl nějakou malou drobnost z našeho výletu. Doufáme, že se mu bude líbit a bude s ním spinkat. Na poslední úsek cesty na hrad jsme zvolili malinkatý autobus, opravdu vypadal, jako když v něm jezdí trpaslíci do školky :-).

Již po cestě bylo opravdu na co koukat, člověk nevěděl kam se má podívat dřív. Jakmile jsme vystoupili z autobusu, chopila jsem se foťáku a začala zběsile fotit, ale po malé chvíli mi ho Tom zabavil, že on bude dělat lepší – „profesionální“ fotky a opět jsem si vyslechla onu story o tom jak mi koupil knihu, abych se naučila jak dobře a kvalitně fotit a já se nemám pořád k tomu abych si ji přečetla, tak jsem raději rezignovala a foťák mu dala :-) (no ale musím uznat, že ty jeho fotky jsou opravdu velmi pěkné).

Největší radost jsme měli z toho, že nám přálo počasí, no na to že je konec října bylo opravdu velmi krásně a teplo, takže byl na tom hradě krásný výhled na celou Budapešť. Prošli jsme toho opravdu hodně, fotek jsme udělali snad jěště víc.

Bylo něco málo po poledni a Tom dostal hlad a mě pomalu taky začalo kručet v břiše, tak jsme se stavili v podzámčí v jedné malé, útulné hospůdce a objednali si pravou maďarskou gulášovou polávku. No on ji objednal Tom (maďarsky – gulášlévéš eš senšáváš ášváňvíz) a měl z toho takovou radost, jako když našemu Matějovi koupíme kinder vajíčko.Chvíli jsme jěště poseděli a vydali se dále na cestu, sice nás už boleli nohy, ale chtěli jsme toho vidět co nejvíce. Asi po dalších dvou hodinách zvítězila únava, proto jsme se vydali hledat ten malinkatý autobusek, který nás zase odveze dolů. Předtím jsme ještě museli sehnat lístky, protože Tom už zádné neměl a já využila jeho nepozornosti a vyfotila pár „uměleckých“ fotek :-).

Na hotel jsme dorazili opravdu velmi unavení, ale spokojení, jak se nám ten výlet skvěle vydařil. Já si napustila plnou vanu s moc a moc bublinkama a skoro hodinu v ní relaxovala, protože nohy mě opravdu moc bolely.

Pak mě Tom pozval na romantickou věčeři při svíčkach, no opravdu velmi krásně zakončený den.

A pak ještě z Vyvolených vypadla Regina, takže jsme o nic nepřisli :-D

Pátek, 28. říjen 2005

Pátek v Budapešti

Tak po vydatné snídani jsem se ještě vydal do práce (i když máme státní svátek) a Martinka si ještě zalezla do postele. Sejdeme se kolem poledne a pak vyrazím na památkya.

Tomášek měl pravdu, opravdu jsem si šla lehnout, protože mám spankovej deficit. Vzbudila jsem se a vyrazila vyzvednout manžela z práce, dali jsme si oběd a vyrazili po památkách Budapešti. Město se mi moc líbí, ale asi bych si nezvykla žít tu napořád, je tu šílenej frmol a pořád tu jezdí sanitky :-). Prošli jsme toho opravdu hodně, až mě z toho bolej nohy, hlavně se mi moc líbil osvětlenej hrad, je opravdu překrásnej, stojí za to jej vidět. Ale nejen ten hrad, je tu opravdu spoustu krásnejch domů a staveb, jen ta jejich řeč je opravdu šílená :-) Taky jsme udělali pár foteček, tak jsem zvědavá co z toho bude.


Ale co musím jěště napsat - moc mi chybí Matýsek a už se na něj těším i taťka. Odpoledne nám volal s babičkou Hankou, poslední dobou hrozně rád telefonuje. Samozřejmě jsme mu koupili něco z výletu, aby mu to nebylo líto, že s námi zatím nebyl, ale až sem zase někdy pojedem, tak už Matýska vezmeme s sebou.

No pro dnešek stačí, jsem ucaprtaná, jdu si odpočinout a nabrat sílu na zítřejší výlet, na který se už moc těším a samozřejmě že zase večer něco napíšu :-)

Čtvrtek, 27. říjen 2005

První zápis

Tak jsem se konečně rozhodl založit blog. Akorát čekám v Budapešti na Martinku, která jede nočním rychlíkem za mnou, abysme tady strávili pěkný romantický víkend jako turisti. Snad nám bude přát počasí.